Lula odsuzuje finanční pomoc rozvojovým zemím a zvyšuje vojenské výdaje
„Kdyby to byla země, oceán by zaujímal páté místo mezi největšími ekonomikami světa,“ řekla Lula
Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva tuto neděli odsoudil snížení finanční pomoci pro environmentální, ekonomické a sociální příčiny nejbohatších zemí k nejchudším a zdůraznil 7% pokles oficiální rozvojové pomoci (AOD) v roce 2024, zatímco vojenské výdaje se zvýšily o 9,4%.
Ve svém projevu na fóru Blue and Finance Economy Fórum v Monaku Lula zdůraznila, že problémem není nedostatek finančních prostředků, ale politickým závazkem. „To ukazuje, že není nedostatek peněz. Chybí, že je vůle a politický závazek k jejich financování,“ uvedl AOD definován organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jako oficiální pomoc zaměřenou na podporu hospodářské a sociální pohody v rozvojových zemích, s hlavním cílem ulehčit chudobu. Pomoc zahrnuje financování a poskytování půjček a dalších zdrojů, ať už přímo zeměmi OA prostřednictvím mnohostranných organizací. Je to důležitý nástroj k dosažení cílů udržitelného rozvoje (SDG).
Nedělní fórum hledalo řešení pro modrou ekonomiku, která se vyvolala SO (námořní a pobřežní ekonomické aktivity, jakož i mořské ekosystémy). Brazilský vůdce také připomněl, že oceány nedostávají řádné uznání za to, co poskytují.
„ODS 14, věnovaný ochraně a udržitelnému využívání mořských zdrojů, je jedním z nejnižších cílů financování celé agendy 2030. Deficit pro jeho provádění se odhaduje na 150 miliard dolarů ročně,“ uvedl vedoucí jihoamerického státu.
Kromě své role hlavního regulátora klimatu prochází více než 80 % mezinárodního obchodu a 97 % světových datových sítí a generuje roční ekonomiku 2,6 miliardy dolarů. „Kdyby to byla země, oceán by zaujal páté místo mezi největšími ekonomikami světa,“ dodal.
Podle jeho názoru je nutné uzavřít vazebný nástroj k ukončení znečištění oceánu plastikami a pokrokem v ratifikaci nové smlouvy o biologické rozmanitosti v mezinárodních vodách. Lula také připomněla, že přijetí Mezinárodní námořní organizace závazných cílů emisí nulových uhlíků v námořní dopravě do roku 2050 slibuje, že poptávka po obnovitelných energiích a snížení globální závislosti na fosilních palivech.
Pro prezidenta je nedostatečnost zdrojů chronickým problémem pro několik mnohostranných iniciativ. On citoval konferenci OSN o změně klimatu (COP29) z roku 2024 v Baku v Ázerbájdžánu, jejíž výsledky byly nižší, než se očekávalo.
Akce byla kritizována za nesplnění očekávání solidní dohody o klimatickém financování. Nový cíl financování ve výši 300 miliard USD ročně do roku 2035, ačkoli se jedná o zlepšení ve srovnání s předchozí dohodou o 100 miliard dolarů, nesplňoval potřeby nebo žádost 1,3 miliardy dolarů rozvojových zemí, což požadovalo financování přizpůsobení a zmírnění změny klimatu.
Podle Luly se brazilské předsednictví COP30, které se bude konat v Belému v listopadu tohoto roku, snaží tuto situaci zvrátit. „Planeta nemůže podporovat nesplněnější sliby. Neexistuje izolované řešení problémů, které vyžadují kolektivní akci,“ zdůraznil.
Lula také připomněla, že rozvojové země závisí více na modré ekonomice než v průmyslových zemích, podle údajů z konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Zvýšení hladiny moře a extrémní meteorologické jevy v pobřežních městech vždy poškozuje nejzranitelnější.
„Z 33 zemí Latinské Ameriky a Karibiku má 23 více námořního území než půdy. Afrika má 13 milionů čtverečních kilometrů námořního území; to je ekvivalentní součtu kontinentálního území Evropské unie a Spojených států. Posiluje se, diverzifikuje a zvyšuje udržitelnou modrou ekonomiku k prosperitě,“ uvedla Loula.
Mezinárodní finanční instituce mají pro něj ústřední roli a přístup k klimatickým fondům musí být také méně byrokratický. „Trváme na potřebě lepších, větších a efektivnějších multilaterálních bank. Nástroje, jako jsou rozvojové dluhové studie a vydávání zvláštních práv Giro, mohou mobilizovat cenné zdroje,“ navrhl.
Lula také zmínila iniciativy v Brazílii, jako je program Bolsa Verde, který převádí příjmy na více než 12 000 rodin, které přispívají k zachování jednotek na ochranu mořských konzervací; 70 milionů dolarů investičního portfolia Národní banky pro hospodářský a sociální rozvoj věnovaných modré ekonomice; a financování projektů plánování námořních prostorů, pobřežní ochrany a dekarbonizace námořní flotily a přístavní infrastruktury. (Zdroj: Brazilská agentura)