De Moraes uděluje domácnostem bývalému prezidentovi Collor de Melo
De Moraes zvažoval zdravotní onemocnění Colloru, a proto byl udělen domácí zatčení
Nejvyšší soudce Federální soud (STF) Brazílie Alexandre de Moraes ve čtvrtek povolil bývalého prezidenta Fernando Collor de Melo, aby splnil svůj trest 8 let a 10 měsíců v domácím zatčení a nárokoval humanitární důvody. Rozhodnutí se vyskytuje po obranné aplikaci, která tvrdí, že „chronické stavy“ Collor, mezi něž patří „spánková apnoe, Parkinsonova choroba a bipolární porucha“, jakož i „pokročilý věk 75 let“. Collor musí používat elektronické monitorovací zařízení a může přijímat pouze návštěvy od vašeho právního týmu.
Ve středu vydal generální prokurátor Paulo Gonet příznivý názor na domácí zatčení Collor: „Údržba vězně v domácím zatčení je výjimečným opatřením a úměrné jeho věkovému rozmezí a jeho zdravotnímu stavu, jehož závažnost byla řádně prokázána,“ napsal. Bývalý prezident byl ve vězení už týden poté, co se Moraes rozhodl, že poslední možnost obrany, která zpochybnila výpočet trestu, měla jako jediný cíl zpoždění uvěznění. Ministr pak určil bezprostřední vězení Collor.
Bývalý prezident a senátor byl STF odsouzen za 8 let a 10 měsíců za zločiny pasivní korupce a praní peněz, v případě spojeném s operací lávových jato. Collor byla prohlášena za odpovědné za politické indikace BR Distribuidora, dceřiné společnosti Petrobras, za které v letech 2010 až 2014 obdržela úplatky ve firemních smlouvách.
Ve svém rozhodnutí ve čtvrtek De Moraes uvedl, že obrana představila hojnou dokumentaci a že vážný zdravotní stav Collor byl „široce prokázán“. On citoval lékařskou zprávu neurologa Rogériaho Tuma a zmínil přepravu obranou 136 různých testů, včetně transkraniální magnetické rezonance. „V současné době po provedení rozsudku proto kompatibilita mezi důstojností lidské osoby, právem na zdraví a účinností trestního soudnictví naznačuje možnost udělení zatčení humanitárního domu,“ napsal De Moraes. Rozhodnutí bylo učiněno „se skutečným důkazem progresivní přítomnosti vážných motorických symptomů a ne -inženýrů, včetně historie nedávných pádů,“ dodal.
Fernando Collor de Mello byl zvolen prezidentem v roce 1989 v prvních přímých volbách do pozice po vojenské diktatuře. Vyhrál s platformou pro boj s „Marajásem“, představený jako zkorumpovaní veřejní činitelé a s přehnanými mzdami. S 40 lety politik Carioca, syn bývalého senátora Arnona de Mello, porazil mezi ostatními místními politiky Luiz Inacio Lula da Silva. Jeho administrativa však byla poznamenána hyperinflací, která dosáhla 89% měsíčně, a katastrofální hospodářskou politikou, jako je náhlé zabavení peněz, které Brazilci drželi v spořicích účtech. Opatření bylo oznámeno jeden den po vydání, 16. března 1990, jako součást nového Brazílie, a vysvětlilo se jako „blok likvidity“ v ekonomice.
Cílem bylo snížit inflaci odstraněním peněz z oběhu v době, kdy byla ekonomika založena mnohem více na výměně měn. Konfiskace však způsobila ochrnutí ekonomiky a krizi důvěry ve finanční aktiva. Výsledkem byla silná hospodářská recese, s poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 4,5% teprve v roce 1990. Téměř o 30 let později, v roce 2020 se Collor veřejně omluvil za zabavení úspor.
V důsledku tohoto opatření se začala zhoršovat volební a politická podpora vlády Collor. Po třech letech mandátu byl obviněn z korupce pro svého bratra Pedro Collor de Mello v rozhovoru s časopisem Veja. Byla vytvořena parlamentní vyšetřovací komise (ICC) a ve své závěrečné zprávě dospěla k závěru, že Collor měl přímo prospěch z pozemku veřejných fondů a vlivu Peddling organizovaného jejím manažerem kampaně PC Farias.
On byl propuštěn 30. prosince 1992. Den předtím se marně pokusil rezignovat. Až do roku 2000 zůstal zbaven svých politických práv. Aagoas byl zvolen senátorem v roce 2007. V roce 2022 běžel k guvernérovi státu, ale byl na třetím místě. (Zdroj: Brazilská agentura)




















 
			






















 
                                
 
							